21. ledna 2014
Putování po Marsu – záhadná sloní hlava na Marsu
Ano, „tvář na Marsu“ je překonána, sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která odstartovala z Mysu Canaveral 12. 8. 2005, objevila na povrchu Marsu zobrazenou sloní hlavu. Bohužel, žádná záhada se, stejně jako v případě pyramid i tajemné tváře, nekonala. Sloní hlava je přirozený útvar vytvořený ztuhlým lávovým proudem. Sonda ho objevila v oblastí Elysium Planitia na severní polokouli nedaleko rovníku.
Sloní hlava na Marsu
Sonda Mars Reconnaissance Orbiter určená k systematickému zkoumání Marsu je nepravidelného tvaru o výšce 6.5 m. Má dvě křídla solárních panelů 5.35 x 2.53 m o rozpětí 13.6 m a parabola vysoko ziskové antény o průměru 3 m. V základním tělese jsou umístěny pohonný systém, telekomunikační zařízení, povelový a řídící systém a vědecké přístroje. Maximální hmotnost sondy na startu obnášela 2180 kg, přičemž 1149 kg tvoří pohonné látky a 139 kg vědecké přístroje.. Sonda MRO je vybavena těmito přístroji:
-stereoskopická vysoce rozlišující kamera HiRISE, určená k detailnímu snímkování povrchu Marsu
-kompaktní zobrazovací spektrometr CRISM
-infračervený radiometr pro studium atmosféry MCS
-sondážní radar SHARAD pro výzkum struktur podpovrchových vrstev terénu
-kontextová kamera CTX pro informativní snímkování větších území
-barevný zobrazovač MARCI, který má za úkol monitorovat oblačnost a prachové bouře
Sonda MRO zahájila snímkování marsovského povrchu 24. 3. 2006 a od té doby přijímá řídící středisko jeden nádherný snímek marsovského povrchu za druhým. V současné době je jich v galerii snímků ze sondy MRO již 31171, viz: http://www.uahirise.org/katalogos.php
Aktuálně přidávám možnost poslat své jméno na planetku 101955 Bennu . Článek o této možnosti na blogu kosmonautix.cz zde: http://blog.kosmonautix.cz/2014/01/poslete-sve-jmeno-k-asteroidu/ a vlastní stránka pro jméno zde: http://www.planetary.org/get-involved/messages/bennu/
Zdroj:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/p/index.php?&cid=48
http://www.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=161
Nyní pro pokochání pár snímků ze sondy MRO, nemusíme hledat senzace, které stejně nejsou, když stačí krása:
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 6,66 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou ze dne 5. 5. 2014 v čase 21:51-22:13 hodin. Měsíc je tak ve stáří 6,66 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 10,6 °. Vlastně povídání o kráterech 6 dne, druhý díl. Nyní k vlastnímu pozorování povrchu Měsíce.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5. Měsíční den
Snímky z videí pořízených Newtonem 114 / 900 a webkamerou ze dne 4. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,08 dne. Terminátor postoupil o dalších asi 12° a jeho selenografická poloha je nyní + 30,0 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 4. Měsíční den
Snímky z videí pořízených dne 3. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51hod. pomocí webové kamery a dalekohledu Newton 114 / 900. Přibližná selenografická délka terminátorů při nulové libraci v délce je + 41,2 °
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 3. Měsíční den
Dnes Měsíc ve stáří 3 dnů. Snímky jsou z 2. 4. 2014 z videí pořízených v 20:00 hod, nov byl před tímto datem 30. 3. 14 v 18:43 hod. Přibližná poloha terminátoru při nulové libraci v délce by tedy měla být + 53,4.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu - Měsíc ve staří 2,6 dní
Původně jsem chtěl první díl začít od 3 dne ale vzhledem k tomu, že se mně zdařilo pořídit snímky 1. 5. 2014, tedy v době kdy byl Měsíc ve stáří 2,6 dne, zahájíme putování tímto dnem.
Josef Baranka
Putování po Měsíci- Tentokrát po krásách Měsíce
V dnešním díle putování se půjdeme poohlédnout po krásných oblastech Měsíce. Abych dokázal, že jsou lidé, kteří dokážou pořizovat nádherné snímky, vzal jsem si na pomoc pár snímků pana Milana Kuhejdy, který fotí přes dalekohled Newton 254/1200.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Čtvrtá část záhad, „zámek“ u brázdy Hyginus
V dnešním díle putování po Měsíci pomocí malého dalekohledu po záhadných oblastech nás čeká jen jedna záhada, o to bude více času na malebné a zajímavě oblasti našeho souputníka. Stejně jako v minulých dílech využiji nádherné snímky Milana Kuhejdy.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady, třetí část
V dnešním dílu putování po měsíci pomocí mého malého dalekohledu podíváme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka, na pomoc jsem si vzal pár dech beroucích snímků pana Milana Kuhejdy, který snímky pořizuje pomocí dalekohledu Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr
Josef Baranka
Putování po Měsíci se snímky Milana Kuhejdy – Záhady druhá část
V dnešním díle putování po Měsíci se pomocí nádherných snímků Milana Kuhejdy poohlédneme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka.Dovolim si citovat pana Blažka z Astropisu: "Nejen tyto nádherné snimky, ale i další krásy noční oblohy jistě stojí za to, abychom alespoň čas od času opustili křeslo před televizní obrazovkou a s pokorou pohlédnout na hvězdnou oblohu."
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady
Dnešní díl putování po Měsíci nebude jen s pomocí mého malého dalekohledu, ale i pomocí úžasných snímků Milana kuhejdy, kdy se podíváme po záhadných oblastech našeho souputníka. Milan Kuhejda vlastní dalekohled Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr a touto sestavou pořizuje doopravdy nádherné snímky-
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Mapy Měsíce
Také na Měsíci určujeme polohu jednotlivých bodů povrchu jako na Zemi. Orientace na Měsíci je však podle jiných pravidel než na Zemi. Za východní okraj Měsíce nepovažujeme onen okraj Měsíce k němuž směřuje měsíční rotace, tedy pravý okraj ( jako na Zemi a planetách) ale jeho levý okraj. Řídíme se tedy při určování světových stran na Měsíci z hlediska pozemského pozorovatele stojícího na severní polokouli a pozorujícího Měsíc. Levý okraj je tedy východní, pravý je západní, horní je severní a dolní je jižní. Středem viditelné měsíční polokoule prochází hlavní poledník a od něj směrem na západ – doprava, počítáme stenografické délky kladné a směrem na východ - doleva, délky záporné. Od měsíčního rovníku na sever počítáme stenografické šířky kladné a směrem na jih, šířky záporné. Počátek měsíčních souřadnic – průsečík měsíčního poledníku s rovníkem, jehož délka a stejně tak šířka je 0° leží přibližně uprostřed Zálivu středu (Sinus Medii). Blízko odtud leží malý kráter Möstig A (13 km / 2590 m), jehož poloha byla zvlášť pečlivě změřena (základní bod v stenografické souřadnicové síti); poloha 5° 12 ́ 39,6“ W, 3° 12 ́ 43,2“.
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Česká jména na Měsíci
Předně bych chtěl popřát všem čtenářům požehnané Vánoce a vše nejlepší do nového roku. V dnešním putování si něco řekneme o názvosloví měsíčních útvarů a o českých jménech na Měsíci
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Krátery
V další části putování po Měsíci s Newtonem 114//900 se podíváme na krátery, zlomy (lat. Rupes) a údolí (lat. Vallis). Dále pak světelným skvrnám , pruhům a řetězům kráterů (lat. Catena).
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Hory
Další díl putování pomocí malého dalekohledu Newton 114/900 po povrchu našeho souputníka...
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Moře
Po předchozím poněkud všeobecném putování po Měsíci pomocí Newtonu 114/900 se dnes budu podrobněji věnovat mořím (latinsky mare).
Josef Baranka
Putování po měsíci
Trochu naučný a tak trochu fotoblog o pozorování a snímcích Měsíce v malém dalekohledu Newton 114/900 pomocí webkamery upravené pro pořízení videí Měsíce. Tedy upravené, odebral jsem její objektív a umístil jí místo okuláru.
Josef Baranka
Honba za nebeskou modří (Fotomatiné)
Kde jinde získat nebeskou modř než pohledem na nebe, Bohužel, někdy ta nebeská modř není zas tak modrá.
Josef Baranka
Za zrcadlem (fotomatiné)
Za zrcadlem dalekohledu Newton o průměru zrcadla 114 mm a ohniskové vzdálenosti 900 mm.
Josef Baranka
Měsíční zákoutí a nebe nad Znojmem
Snímky oblohy foťákem Canon PS A-460. Měsíc byl snímán Webkou přes Newton 114/900, snímky s popisem kráterů pak přidánim Barlow 0.5x. Poslední snímek Měsice, zachycující "plachetnici Barona Prášila" je způsoben hrou světla a stínu na hoře Mons Piton vysoké 2250m.
| předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 813x
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.
