Průvodce po měsíčním povrchu – 3. Měsíční den
Mozaika Měsíce ze snímků z 2.4.2014Josef Baranka
Na jihu vylézá ze stínu obrovská valová rovina Furnerius (průměr 125 km). Georges Furner kolem roku 1643. Francouzský jezuita, profesor matematiky v Paříži. Valová rovina s valem vysokým až 3500 m. Kousek nad ním je kráter Petavius (177 km). Denis Petau 1583 – 1652. Francouzský teolog a historik. Chronologické studie. Kruhové pohoří, s valem vysokým 3330 m na východě a na západě jen 1960 m. Zřetelně je vidět centrální pahorek (1700 m). Patrná je Rima Petavius na dně kráteru. Ještě výše na sever vystupují ze stínů další velké krátery, zatímco dno kráterů je stále ve stínu, jejich val je již osvětlen Sluncem. Jsou to Vendelius (147 km). Godefroid Wendelin 1580 – 1667. Belgický astronom, pozorovatel. A kráter Langrenus ((132 km) . Michael Florent van Langren 1600 – 1675. Belgický matematik , nakreslil první mapu Měsíce s názvy útvarů. Ještě si můžeme povšimnout dvou menších moří, na rovníku se rozkládá Mare Spumans (Moře pěnivé) o ploše 16OOO km² a kousek nad ním Mare Undarum (Moře vln) o ploše 21000 km². Od nich směrem k terminátoru jsou vidět valy kráteru Apollonius (53 km). Apollónios, druhá polovina 3 století př. n. l. Řecký matematik a zatopený kráter s tmavým dnem Firmicus (56 km). Firmicus Maternus, asi 330 n. l. Astrolog původem ze Sicílie. Uprostřed severní poloviny měsíčního srpku, lze pozorovat ze tmy vystupující Mare Crisium (Moře nepokojů), obklopené věncem hor o průměru 570 km a ploše 176000 km², je srovnatelné s plochou Velké Británie. Na povrchu Mare Crisium si můžeme povšimnout dvou soustav mořských hřbetů. Dorsa Harker o délce 200 km. Alfred Harker 1859 – 1939. Britský petrolog. Dále 150 km dlouhou soustavu Dorsa Tetyaev. Michail M. Teťjajev 1882 – 1956, Sovětský geolog. U dolní části Mare Crisium leží zatopený kráter s tmavým dnem o průměru 74 km Condorcet a Alhazen o průměru 33 km (oba zmíněné v předchozím díle). Nad a trochu vedle Mare Crisium se rozkládá malé Mare Anguis (Moře hada) o ploše 10000 km²a délce asi 130 km. Ještě blíže k severu je trojice křáterů. První z nich je kráter Hahn (také v minulém díle). Další je zatopený kráter Berosus (74 km), Béróssos, 3 století př. n. l. Babylonský kněz a astronom, zaznamenal vázanou rotaci Měsíce. Poslední z této trojice je valová rovina ( 177 km) Gaus (také zmíněn v minulém díle). Ze stínů vystupují valy dvojice dalších kráterů Bernoulli a Messala. První o průměru 47 km je pojmenován po bratrech Jacques 1654 – 1705 a Jean 1667 – 1748. Švýcarští matematikové holandského původu. Valová rovina Messala ( 124 km). Ma-sa-Allah (nebo Mashalla), zemřel asi roku 815. Židovský astronom a astrolog, autor učebnic používaných v Evropě ještě ve středověku. Blíže k severu leží kráter pojmenovaný po poslu bohů Mercurius (68 km).
Zdroj:
J. Sadil Měsíc
A. Rükl Atlas Měsíce
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 6,66 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou ze dne 5. 5. 2014 v čase 21:51-22:13 hodin. Měsíc je tak ve stáří 6,66 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 10,6 °. Vlastně povídání o kráterech 6 dne, druhý díl. Nyní k vlastnímu pozorování povrchu Měsíce.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5. Měsíční den
Snímky z videí pořízených Newtonem 114 / 900 a webkamerou ze dne 4. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,08 dne. Terminátor postoupil o dalších asi 12° a jeho selenografická poloha je nyní + 30,0 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 4. Měsíční den
Snímky z videí pořízených dne 3. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51hod. pomocí webové kamery a dalekohledu Newton 114 / 900. Přibližná selenografická délka terminátorů při nulové libraci v délce je + 41,2 °
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu - Měsíc ve staří 2,6 dní
Původně jsem chtěl první díl začít od 3 dne ale vzhledem k tomu, že se mně zdařilo pořídit snímky 1. 5. 2014, tedy v době kdy byl Měsíc ve stáří 2,6 dne, zahájíme putování tímto dnem.
Josef Baranka
Putování po Měsíci- Tentokrát po krásách Měsíce
V dnešním díle putování se půjdeme poohlédnout po krásných oblastech Měsíce. Abych dokázal, že jsou lidé, kteří dokážou pořizovat nádherné snímky, vzal jsem si na pomoc pár snímků pana Milana Kuhejdy, který fotí přes dalekohled Newton 254/1200.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Čtvrtá část záhad, „zámek“ u brázdy Hyginus
V dnešním díle putování po Měsíci pomocí malého dalekohledu po záhadných oblastech nás čeká jen jedna záhada, o to bude více času na malebné a zajímavě oblasti našeho souputníka. Stejně jako v minulých dílech využiji nádherné snímky Milana Kuhejdy.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady, třetí část
V dnešním dílu putování po měsíci pomocí mého malého dalekohledu podíváme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka, na pomoc jsem si vzal pár dech beroucích snímků pana Milana Kuhejdy, který snímky pořizuje pomocí dalekohledu Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr
Josef Baranka
Putování po Měsíci se snímky Milana Kuhejdy – Záhady druhá část
V dnešním díle putování po Měsíci se pomocí nádherných snímků Milana Kuhejdy poohlédneme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka.Dovolim si citovat pana Blažka z Astropisu: "Nejen tyto nádherné snimky, ale i další krásy noční oblohy jistě stojí za to, abychom alespoň čas od času opustili křeslo před televizní obrazovkou a s pokorou pohlédnout na hvězdnou oblohu."
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady
Dnešní díl putování po Měsíci nebude jen s pomocí mého malého dalekohledu, ale i pomocí úžasných snímků Milana kuhejdy, kdy se podíváme po záhadných oblastech našeho souputníka. Milan Kuhejda vlastní dalekohled Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr a touto sestavou pořizuje doopravdy nádherné snímky-
Josef Baranka
Putování po Marsu – záhadná sloní hlava na Marsu
Ano, „tvář na Marsu“ je překonána, sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která odstartovala z Mysu Canaveral 12. 8. 2005, objevila na povrchu Marsu zobrazenou sloní hlavu. Bohužel, žádná záhada se, stejně jako v případě pyramid i tajemné tváře, nekonala. Sloní hlava je přirozený útvar vytvořený ztuhlým lávovým proudem. Sonda ho objevila v oblastí Elysium Planitia na severní polokouli nedaleko rovníku.
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Mapy Měsíce
Také na Měsíci určujeme polohu jednotlivých bodů povrchu jako na Zemi. Orientace na Měsíci je však podle jiných pravidel než na Zemi. Za východní okraj Měsíce nepovažujeme onen okraj Měsíce k němuž směřuje měsíční rotace, tedy pravý okraj ( jako na Zemi a planetách) ale jeho levý okraj. Řídíme se tedy při určování světových stran na Měsíci z hlediska pozemského pozorovatele stojícího na severní polokouli a pozorujícího Měsíc. Levý okraj je tedy východní, pravý je západní, horní je severní a dolní je jižní. Středem viditelné měsíční polokoule prochází hlavní poledník a od něj směrem na západ – doprava, počítáme stenografické délky kladné a směrem na východ - doleva, délky záporné. Od měsíčního rovníku na sever počítáme stenografické šířky kladné a směrem na jih, šířky záporné. Počátek měsíčních souřadnic – průsečík měsíčního poledníku s rovníkem, jehož délka a stejně tak šířka je 0° leží přibližně uprostřed Zálivu středu (Sinus Medii). Blízko odtud leží malý kráter Möstig A (13 km / 2590 m), jehož poloha byla zvlášť pečlivě změřena (základní bod v stenografické souřadnicové síti); poloha 5° 12 ́ 39,6“ W, 3° 12 ́ 43,2“.
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Česká jména na Měsíci
Předně bych chtěl popřát všem čtenářům požehnané Vánoce a vše nejlepší do nového roku. V dnešním putování si něco řekneme o názvosloví měsíčních útvarů a o českých jménech na Měsíci
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Krátery
V další části putování po Měsíci s Newtonem 114//900 se podíváme na krátery, zlomy (lat. Rupes) a údolí (lat. Vallis). Dále pak světelným skvrnám , pruhům a řetězům kráterů (lat. Catena).
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Hory
Další díl putování pomocí malého dalekohledu Newton 114/900 po povrchu našeho souputníka...
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Moře
Po předchozím poněkud všeobecném putování po Měsíci pomocí Newtonu 114/900 se dnes budu podrobněji věnovat mořím (latinsky mare).
Josef Baranka
Putování po měsíci
Trochu naučný a tak trochu fotoblog o pozorování a snímcích Měsíce v malém dalekohledu Newton 114/900 pomocí webkamery upravené pro pořízení videí Měsíce. Tedy upravené, odebral jsem její objektív a umístil jí místo okuláru.
Josef Baranka
Honba za nebeskou modří (Fotomatiné)
Kde jinde získat nebeskou modř než pohledem na nebe, Bohužel, někdy ta nebeská modř není zas tak modrá.
Josef Baranka
Za zrcadlem (fotomatiné)
Za zrcadlem dalekohledu Newton o průměru zrcadla 114 mm a ohniskové vzdálenosti 900 mm.
Josef Baranka
Měsíční zákoutí a nebe nad Znojmem
Snímky oblohy foťákem Canon PS A-460. Měsíc byl snímán Webkou přes Newton 114/900, snímky s popisem kráterů pak přidánim Barlow 0.5x. Poslední snímek Měsice, zachycující "plachetnici Barona Prášila" je způsoben hrou světla a stínu na hoře Mons Piton vysoké 2250m.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 813x