Putování po Měsíci- Tentokrát po krásách Měsíce
Záliv duhyJosef Baranka
Kráter Eratosthenes (Mapa v Rüklově Atlasu Měsíce č. 22, poloha 14,5 N, 11,3 W) Eratosthenes, asi 275 – 195 př. n. l. Řecký matematik, geograf a astronom. Velice výrazný kráter s mohutnými terasovými valy a středovými horami, průměr 58 km a hloubka 3570 m. Leží vedle krásného nejmohutnějšího pohoří Montes Apenninus – Apeniny, které pojmenoval Hevélius. Na sever strmě spadá do Mare Imbrium a na jih k Mare Vaporum je mírnější. Výška pohoří dosahuje místy 5000 m a délka pohoří je 600 km.
Fotogenická dvojice kráterů Hercules (Mapa č. 14, poloha 46,7 N, 39,1 E). Herakles, hrdina řecké mytologie a Atlas (Mapa č. 15, poloha 46,7 N, 44,4 E). Atlas podle řecké mytologie jeden z Titánů. Malá zajímavost, Ricciolli soudil, že Hercules byl astronom žijící kolem roku 1560 př. n. l. a Atlas byl marocký král, astronom žijící kolem roku 1580 př. n. l. Hercules je význačný kráter, tmavé skvrny na jeho dně, kráter je o průměru 69 km. Atlas, výrazný kráter o průměru 87 km na dně soustava brázd Rimae Atlas. Doopravdy nádherná a snadno patrná dvojice kráterů. Když pozoruji Měsíc kkolem pátého dne po novu a pořizuji video, tak této dvojice využívám pro zaostření webkamery.
Kráter Kepler (Mapa č. 30, poloha 8,1 N, 38,0 W) Johannes Kepler, 1571 – 1630. Německý astronom. Velice výrazný kráter (32 km / 2750 m) s nerovným dnem, centrum jasných paprsků. Krásný, mladý (stáří prozrazuje přítomnost jasných paprsků) kráter. Když terminátor je nad touto oblastí, tak jej při pozorování nikdy neopomenu. Jasné paprsky zase umožňují jeho pozorování kolem úplňku.
Kráter Manilius (Mapa č. 23 a 34, poloha 14.5 N, 99,1 E) Manilius, 1 století př. n. l. Římský básník. Velmi výrazný kráter, terasy a středové hory (39 km / 3050 m). Leží v krásné oblasti vedle nejmohutnějšího pohoří měsíčních Apenin. Vždy mně ale více zaujme nádherná oblast ležící pod kráterem Manilius, mezi ním a kráterem Hyginus. Je to tmavší dnes již bezejmenná oblast horského charakteru kolem kráteru Hyginus W který tvoří jednu eho část. Dříve se pro jeden vrchol užíval název Schneckenberg (našel jsem i název "Snail Mountain"), pojmenoval jej J . N . Krieger kolem roku 1800 a byl také zahrnut do nomenklatury IAU v roce 1935 než byl definitivně zamítnut v roce 1961.
Montes Riphaeus (Mapa 41 a 42, poloha 7 S, 28 W) Starý název pro pohoří Ural. Délka 150 km. Pan Sadil ve své knize Měsíc, větší a přímou část tohoto pohoří nazývá Riphaeus (nejvyšší vrcholek 480 m) a menší trojúhelníkovou část směřující šikmo nahoru a doleva jako Ural (nejvyšší vrcholek 550 m). Samo pohoří se ještě dělilo na tyto části: Riphaeus Boreus , Riphaeus medius , Riphaeus Major a Minor Riphaeus . Tyto názvy byly zamítnuty IAU v roce 1960, včetně názvu Ural pro onu trojúhelníkovou oblast.
Kráter Julius Caesar (Mapa 34, poloha 9,0 N, 15,4 E) Gaius Julius Caesar, 100 – 44 př. n. l. Římský státník. Lávou zatopený kráter s temným dnem, široký val má nízké, nepravidelné, a silně opotřebované stěny. Nachází se na západě Mare Trranquillitatis přímo jihovýchodně od kráteru Manilius na Mare Vaporum. Na východě je zaoblený (průměr 90 km). Snímky kráteru Julius Caesar předkládám ve 2 provedeních. První snímek z 6. 4. 2014 je pořízen při východu Slunce nad J. Caesarem a druhý z 22. 3. 2014 je pořízen při západu Slunce nad kráterem.
Kráter Colombo (Mapa 59, poloha 15,1 S, 45,8 E). Kryštof Kolumbus, 1451 – 1506. Španělský mořeplavec Italského původu. Výrazný kráter (průměr 76 km) jehož val dosahuje výšky 8000 metrů. Kráter se nachází na vysočině oddělující Mare Foecunditatis a Mare Nectaris, jižně od kráteru Goclenius a severozápadně od Cooka. Okraj je hodně rozrušený. V centrální části několik vrcholků.
Kráter Prinz (Mapa 19, poloha 25,5 N, 44,1 W) Wilhelm Prinz, 1857-1910. Německý astronom selénograf. Troska zatopeného kráteru, (47 km / 1010 m) Některé hory na jeho valu jsou už brány jako součást Montes Harbinger (Mapa 19, poloha 27 N, 41 W) Pohoří zvěstování (anglicky harbinger je posel nebo zvěstovatel, když se toto pohoří ukáže ve vycházejícím Slunci zvěstuje svítání nad kráterem Aristarchus). Je to vlastně skupina izolovaných vrcholků severovýchodně od zbytků zatopeného kráteru Prinz v západní části Mare Imbrium. Leží na ploše o průměru přibližně 90 km. Dnešní putování nás zavedlo asi k nejhezčí oblasti Měsíce a tou je právě kráter Aristarchus a jeho okolí, které je na dohled od kráteru Prinz.
Kráter Aristarchus (Mapa 18, poloha 23,7 N, 47,4 W) Aristarchos ze Samu, asi 310 – 230 př. n. l. Řecký astronom. Aristarchus je impaktní, velice jasný kráter (viditelný i na noční straně v popelavém světle) nacházející se na pevninském výběžku uprostřed měsíčního moře Oceanus Procellarum. Jeho stáří se odhaduje na 450 milionů let. Má průměr 40 km a je hluboký 3,7 km. Nachází se na plošině Aristarchus na západním okraji Mare Imbrium. Plošina má kosočtvercový tvar s rozměry 170 km x 200 km. V dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina Zvedá se asi 2 km nad okolí a svažuje se na severozápad. V jeho blízkosti, nalevo od něj se nachází lávou zatopený kráter Herodotus, od něhož se vine měsíční údolí Vallis Schröteri.
Zdroj:
P. Gabzdyl Měsíc
J. Sadil Cíl Měsíc
A. Rükl Atlas Měsíce
http://www.lpod.org/archive/archive/2004/04/LPOD-2004-04-08.htm
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 6,66 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou ze dne 5. 5. 2014 v čase 21:51-22:13 hodin. Měsíc je tak ve stáří 6,66 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 10,6 °. Vlastně povídání o kráterech 6 dne, druhý díl. Nyní k vlastnímu pozorování povrchu Měsíce.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 5. Měsíční den
Snímky z videí pořízených Newtonem 114 / 900 a webkamerou ze dne 4. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,08 dne. Terminátor postoupil o dalších asi 12° a jeho selenografická poloha je nyní + 30,0 °.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 4. Měsíční den
Snímky z videí pořízených dne 3. 4. 2014 v čase 20:03 - 20:51hod. pomocí webové kamery a dalekohledu Newton 114 / 900. Přibližná selenografická délka terminátorů při nulové libraci v délce je + 41,2 °
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu – 3. Měsíční den
Dnes Měsíc ve stáří 3 dnů. Snímky jsou z 2. 4. 2014 z videí pořízených v 20:00 hod, nov byl před tímto datem 30. 3. 14 v 18:43 hod. Přibližná poloha terminátoru při nulové libraci v délce by tedy měla být + 53,4.
Josef Baranka
Průvodce po měsíčním povrchu - Měsíc ve staří 2,6 dní
Původně jsem chtěl první díl začít od 3 dne ale vzhledem k tomu, že se mně zdařilo pořídit snímky 1. 5. 2014, tedy v době kdy byl Měsíc ve stáří 2,6 dne, zahájíme putování tímto dnem.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Čtvrtá část záhad, „zámek“ u brázdy Hyginus
V dnešním díle putování po Měsíci pomocí malého dalekohledu po záhadných oblastech nás čeká jen jedna záhada, o to bude více času na malebné a zajímavě oblasti našeho souputníka. Stejně jako v minulých dílech využiji nádherné snímky Milana Kuhejdy.
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady, třetí část
V dnešním dílu putování po měsíci pomocí mého malého dalekohledu podíváme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka, na pomoc jsem si vzal pár dech beroucích snímků pana Milana Kuhejdy, který snímky pořizuje pomocí dalekohledu Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr
Josef Baranka
Putování po Měsíci se snímky Milana Kuhejdy – Záhady druhá část
V dnešním díle putování po Měsíci se pomocí nádherných snímků Milana Kuhejdy poohlédneme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka.Dovolim si citovat pana Blažka z Astropisu: "Nejen tyto nádherné snimky, ale i další krásy noční oblohy jistě stojí za to, abychom alespoň čas od času opustili křeslo před televizní obrazovkou a s pokorou pohlédnout na hvězdnou oblohu."
Josef Baranka
Putování po Měsíci – Záhady
Dnešní díl putování po Měsíci nebude jen s pomocí mého malého dalekohledu, ale i pomocí úžasných snímků Milana kuhejdy, kdy se podíváme po záhadných oblastech našeho souputníka. Milan Kuhejda vlastní dalekohled Newton 254/1200 na paralaktickém stolku vlastní výroby a používá kamerku s okulárovou projekcí přes okulár 10mm a červený filtr a touto sestavou pořizuje doopravdy nádherné snímky-
Josef Baranka
Putování po Marsu – záhadná sloní hlava na Marsu
Ano, „tvář na Marsu“ je překonána, sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která odstartovala z Mysu Canaveral 12. 8. 2005, objevila na povrchu Marsu zobrazenou sloní hlavu. Bohužel, žádná záhada se, stejně jako v případě pyramid i tajemné tváře, nekonala. Sloní hlava je přirozený útvar vytvořený ztuhlým lávovým proudem. Sonda ho objevila v oblastí Elysium Planitia na severní polokouli nedaleko rovníku.
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Mapy Měsíce
Také na Měsíci určujeme polohu jednotlivých bodů povrchu jako na Zemi. Orientace na Měsíci je však podle jiných pravidel než na Zemi. Za východní okraj Měsíce nepovažujeme onen okraj Měsíce k němuž směřuje měsíční rotace, tedy pravý okraj ( jako na Zemi a planetách) ale jeho levý okraj. Řídíme se tedy při určování světových stran na Měsíci z hlediska pozemského pozorovatele stojícího na severní polokouli a pozorujícího Měsíc. Levý okraj je tedy východní, pravý je západní, horní je severní a dolní je jižní. Středem viditelné měsíční polokoule prochází hlavní poledník a od něj směrem na západ – doprava, počítáme stenografické délky kladné a směrem na východ - doleva, délky záporné. Od měsíčního rovníku na sever počítáme stenografické šířky kladné a směrem na jih, šířky záporné. Počátek měsíčních souřadnic – průsečík měsíčního poledníku s rovníkem, jehož délka a stejně tak šířka je 0° leží přibližně uprostřed Zálivu středu (Sinus Medii). Blízko odtud leží malý kráter Möstig A (13 km / 2590 m), jehož poloha byla zvlášť pečlivě změřena (základní bod v stenografické souřadnicové síti); poloha 5° 12 ́ 39,6“ W, 3° 12 ́ 43,2“.
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Česká jména na Měsíci
Předně bych chtěl popřát všem čtenářům požehnané Vánoce a vše nejlepší do nového roku. V dnešním putování si něco řekneme o názvosloví měsíčních útvarů a o českých jménech na Měsíci
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Krátery
V další části putování po Měsíci s Newtonem 114//900 se podíváme na krátery, zlomy (lat. Rupes) a údolí (lat. Vallis). Dále pak světelným skvrnám , pruhům a řetězům kráterů (lat. Catena).
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Hory
Další díl putování pomocí malého dalekohledu Newton 114/900 po povrchu našeho souputníka...
Josef Baranka
Putování po Měsíci - Moře
Po předchozím poněkud všeobecném putování po Měsíci pomocí Newtonu 114/900 se dnes budu podrobněji věnovat mořím (latinsky mare).
Josef Baranka
Putování po měsíci
Trochu naučný a tak trochu fotoblog o pozorování a snímcích Měsíce v malém dalekohledu Newton 114/900 pomocí webkamery upravené pro pořízení videí Měsíce. Tedy upravené, odebral jsem její objektív a umístil jí místo okuláru.
Josef Baranka
Honba za nebeskou modří (Fotomatiné)
Kde jinde získat nebeskou modř než pohledem na nebe, Bohužel, někdy ta nebeská modř není zas tak modrá.
Josef Baranka
Za zrcadlem (fotomatiné)
Za zrcadlem dalekohledu Newton o průměru zrcadla 114 mm a ohniskové vzdálenosti 900 mm.
Josef Baranka
Měsíční zákoutí a nebe nad Znojmem
Snímky oblohy foťákem Canon PS A-460. Měsíc byl snímán Webkou přes Newton 114/900, snímky s popisem kráterů pak přidánim Barlow 0.5x. Poslední snímek Měsice, zachycující "plachetnici Barona Prášila" je způsoben hrou světla a stínu na hoře Mons Piton vysoké 2250m.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 813x