Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. května 2022 Vilém

Putování po Měsíci - Krátery

20. 12. 2013 5:59:01
V další části putování po Měsíci s Newtonem 114//900 se podíváme na krátery, zlomy (lat. Rupes) a údolí (lat. Vallis). Dále pak světelným skvrnám , pruhům a řetězům kráterů (lat. Catena).

V další části putování po Měsíci s Newtonem 114//900 se podíváme na krátery, zlomy (lat. Rupes) a údolí (lat. Vallis). Dále pak světelným skvrnám , pruhům a řetězům kráterů (lat. Catena).

Nejtypičtějším útvarem na Měsíci jsou krátery, žádný z nich však není vidět na Měsíci při pozorování pouhým okem, proto před vynálezem dalekohledu o nich nebylo vůbec nic známo. Uvidíme je zřetelně (alespoň ty největší) při pozorování Měsíce triedrem minimálně 6 x zvětšujícím. Měsíční krátery dělíme na čtyři hlavní podskupiny, valové roviny, kruhová pohoří, vlastní krátery a kráterové jamky. Valové roviny jsou velké krátery o průměru 60 – 300 km, zpravidla bohatě členěným, mohutným valem na mnoha místech narušeným menšími krátery, údolími a také sesuvy a plochým, tmavě zbarveným dnem. Kde můžeme spatřit malé krátery, pahorky, brázdy aj. Příklady valových rovin jsou Bailly, Clavius, Longomontanus, Plato, Archimedes a Ptolemaeus. Ptolemaeus má průměr 153 km a hloubku až 2400 m, takže poměr hloubky k průměru je 1 : 64, je to tedy velmi mělký útvar. Kruhová pohoří jsou asi nejhezčí a tvarově nejbohatší. Průměr kolem 20 – 100 km, zpravidla s terasovitě utvářeným kruhovým valem s ostrým okrajem (hřebenem) a s jedním nebo několika středovými (centrálními) vrcholky uvnitř kráteru. Vnitřní svahy jsou sráznější (sklon 20°-30°) a vnější pozvolnější (sklon 5°-15°). Dno je zpravidla níž než okolní terén vně valu a podle Schröterova pravidla platí, že objem valu nad úrovní okolí se rovná obsahu kráterové prohlubně. Příklady jsou Arzachel, Theophilus, Tycho, Copernicus, Aristarchus a Aristillus. U kráteru Copernicus je poměr hloubky k průměru 1 : 25, což je relativně mělká prohlubeň. Jako poslední snímek v dnešní části dávám snímek z Apolla 17 z oběžné dráhy kolem měsíce právě kráteru Copernicus, kde vynikne jeho „mělkost“ pří porovnání snímků pořízených pomocí mého malého dalekohledu. Vlastní krátery jsou většinou malých rozměrů o průměru 5 – 80 km, s jednoduchým pravidelným valem a s relativně ostrým okrajem bez teras na valu a bez středového kopce na dně. Příklady jsou Abulfeda, Abenezra, Herodotus, Picard , Bessel, Kepler a Hortensius, který má průměr 146 km a hloubku 2860 m (poměr 1 : 5). Kráterové jamky jsou nejmenší krátery, které většinou leží na hranici viditelnosti i větších dalekohledů, s nepatrným anebo zcela chybějícím valem. Průměry od několika set metrů až po pár kilometrů. Jejich hloubka je tak nepatrná, že již 24 hodin po východu Slunce obyčejně mizí.

Zlomy a údolí. Jeden z nejznámějších zlomů je asi Přímý zlom (lat. Rupes Recta) pozorovatelný i menšími dalekohledy o délce 110 km, výška 240 – 300 m a zdánlivé šířce 2,5 km. Není to tedy strmý sráz ale mírný svah. Dalším dobře viditelným je Altaiský zlom (lat. Rupes Altai) Dříve to bylo vnitrozemské pohoří , i když je spíše charakteru zlomu kde svahu spadají dovnitř kotliny o délce 480 km. Údolí je vlastně veliká průrva prostupující jinak velmi hornatou krajinou. Nejvýznačnějším a nejmohutnějším údolím na přivrácené straně Měsíci je Údolí Rheity („náš“ hvězdář Antonín Maria Šírek z Rheity 1597 – 1660),(lat. Vallis Rheita) široké průměrně 30 km a dlouhé asi 450 km. Dále Alpské údolí (lat. Vallis Alpes) široké 12 km a dlouhé 160 km. Obě jsou tak vhodné pro malé dalekohledy.

Naopak světelné pruhy a skvrny se dají pozorovat kolem úplňku. Jsou to například krátery Tycho, Copernicus, Kepler, Aristarchus a Herodotus.

Řetězců kráterů (což je vlastně řada kráterových jamek seřazených za sebou) se dá na povrchu Měsíce pozorovat hodně. Bohužel, z těch pojmenovaných (osm útvarů) jsem fotograficky zachytil jen jednu a navíc ta se na snímku jeví spíš jak nějaká brázda kde nejde rozpoznat jednotlivé krátery. Viz snímek se spodní částí Catena Abulfeda.

Zdroj:

Rükl Antonín Atlas Měsíce

Sadil Josef Cíl Měsíc

Sadil Josef Měsíc

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Copernicus_dall'Apollo_17.gif

Zajímavé stránky

http://www.jiast.cz/clanky/teleskopie/teleskopie-xxi-amaterske-pozorovani-mesicniho-povrchu

http://planetarynames.wr.usgs.gov/SearchResults;jsessionid=DF8450C1BB0A9CEEDBE4207B1B6FD144

090411apop.jpg
090411pop.jpg
100311sozvorpop.jpg
110511pop.jpg
160111sopop.jpg
160111xabpop.jpg
170613apop.jpg
170613ccpop.jpg
170613dpop.jpg
170613pop.jpg
170713pop.jpg
180813cpop.jpg
180513pop.jpg
180813bpop.jpg
200713pop.jpg
220813bpop.jpg
221012apop.jpg
230912bpop.jpg
180813dpop.jpg
181210normpop.jpg
181210negzvpop.jpg
190311fulmoonpopzv.jpg
copernicuszapollo17zvpop.jpg

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Josef Baranka | pátek 20.12.2013 5:59 | karma článku: 10.50 | přečteno: 401x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Sluneční zatmění na Marsu

Zatmění pozorované na Rudé planetě. Tentokrát v lepším rozlišení a v barvě a dokonce v podobě videa. Čím se liší zatmění na Zemi a na Marsu? (délka blogu 5 min.)

26.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 222 | Diskuse

Zdenek Slanina

Jeden rok v životě Lva Davidoviče - z vězení Lubjanka(1938) až [skoro] do Stockholmu(1962)

V letech 1938/39 došlo k nepravděpodobnému utkání 2 (příštích) Nobelistů s mocným Josifem Vissarionovičem, které nadto skončilo nepravděpodobným výsledkem 2:0 - zvlášť když se bere v úvahu stupeň provinění přímo proti Stalinovi.

26.5.2022 v 6:46 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 449 |

Dana Tenzler

Z čeho se šije (nejen) oblečení - kenaf

Znáte vlákno kenaf? Pokud ne, možná o něm v budoucnosti ještě uslyšíte. Možná ho ale používáte už teď. (délka blogu ca. 5 min.)

23.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 367 | Diskuse

Dana Tenzler

Z čeho se šije oblečení - reflexní látky

Dnes bude řeč o speciálních látkách, které odrážejí světlo (někdy ovšem i teplo) jinak, než běžné textilie. Jak vzniká optický efekt na reflexním tkanině - a jak o ni pečovat? (délka blogu 3

19.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 191 | Diskuse

Sára Mašínová

Státověda aneb Jak daleko může sahat nepochopení této vědní disciplíny

Jde o relativně nový vědní obor, přesto by člověk čekal, že alespoň tvůrci nebo zakladatelé této vědní disciplíny vědí, o čem je. Přestože existuje celá řada učebnic o státovědě, jsou povětšinou plné omáčky.

18.5.2022 v 17:23 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 788
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.

Najdete na iDNES.cz