Putování po Měsíci - Česká jména na Měsíci

23. 12. 2013 7:52:23
Předně bych chtěl popřát všem čtenářům požehnané Vánoce a vše nejlepší do nového roku. V dnešním putování si něco řekneme o názvosloví měsíčních útvarů a o českých jménech na Měsíci

Nepřihlížíme-li k starším a dnes již celkem zapomenutým mapám následovníkům Galilea Galileiho (například Lagala 1612, Scheiner 1614, Malapert 1619, Mellan 1634, Gassendi 1640 a Rheita 1645), najdeme první přesné pojmenování měsíčních útvarů teprve na mapě jesuity van Langrena, matematika španělského krále Filipa IV. Jeho návrh pojmenovat útvary jmény svatých se neujal i když i dnes nacházíme na měsíčních mapách jména původně navržených Langrenem (Catharina, Cyrillus a Theophilus). Za to byl přijat návrh Heveliův (1647), Grimaldiho (1651) a Riccioliho (1651), podle nichž se dnes užívá k označení moří na Měsíci názvu mare (lat. Moře) s příslušným pojmenováním, k označení pohoří používá názvů přejatých ze zeměpisu a u kráterů pak jména vynikajících učenců. Měsíční nomenklaturu rozšířili němečtí selénografové J. H. Shröter a zejména W. Beer a J. H. Mädler. Na jejich mapě (Mappa Selenographica 1837) bylo již 427 názvů, 200 od Riccioliho , 60 od Schrötera a 145, včetně jmen geografů a mořeplavců, přidal Mädler. Zavedli systém označování malých kráterů velkými písmeny latinské abecedy a značení hor, kopců a dómů malými písmeny řecké abecedy. Dalším změnám učinila přítrž dvojice M. A. Blaggová a K. Müller, která z pověření Mezinárodní astronomické unie (IAU)sestavila jednotnou nomenklaturu. Obsahovala 681 jmen, jež byla přijata jako mezinárodně závazná. Rozšíření mapování Měsíce v 60 letech vedlo k pojmenování útvarů na odvrácenou stranu. V roce 1970 bylo na XIV kongresu IAU v Brightonu přijato 513 nových názvů většinou na odvrácené straně. Tehdy poprvé IAU souhlasila s pojmenováním po tehdy žijících osobách (šest amerických astronautů a šest sovětských kosmonautů). Další reforma proběhla v roce 1973 na XV kongresu IAU v Sydney, který zrušil označení tzv. přidružených kráterů velkými písmeny, označování kopců, dómů apod. malými písmeny řecké abecedy a číslováním brázd, přidružených k jednomu pojmenovanému útvaru, římskými číslicemi. Dále navrhl, aby byly krátery dosud označené písmeny postupně pojmenovávaný vlastními jmény. Do roku 1988 tak bylo pojmenováno 138 kráterů. V roce 1976 pozměnila IAU rozhodnutí o vyloučení kráterů označených velkým písmenem kompromisem, na mapách označující nová jména mají být pod těmito jmény uvedena v závorkách i původní označení písmeny. V zájmu kontinuity s dosavadní literaturou je vhodné zachovávat i označování přidružených kráterů velkými písmeny i na moderních mapách. Do roku 1988 bylo jen na přivrácené straně Měsíce pojmenováno celkem 6231 kráterů, z toho 801 vlastním jménem a 5430 písmeny ke jménům blízkých kráterů.

Pár kráterů na přivrácené straně patří i vědcům, osobnostem původem z Čech.

Anděl - Karel Anděl, 1884-1947. Český astronom, původním povoláním učitel, autor světoznámé mapy Měsíce Mappa Selenographica (1926). Kráter (35 km), val na jihu otevřený.

Běla – Slovanské ženské jméno. Protáhlý kráter (11x2 km), na začátku brázdy Rima Hadley.

Biela – Vilém Biela, 1782-1856. Rakouský voják a astronom, českého původu. V Josefově objevil 3 komety, nejznámější je z roku 1826 „Bielova Kometa“. Kráter (76 km).

C.Mayer – Christian Mayer, 1719-1783. Jezuita, rodák z Modřic u Brna. Výrazný kráter (38 km).

Freud – Sigmund Freud,1856-1939. Rakouský psychoanalytik nar. v Příboře na Moravě. Kráter (3 km).

Hagecius – Tadeáš Hájek z Hájku, 1525-1600. Český přírodovědec, matematik, lékař a astronom.Na jeho radu byli do Prahy pozváni T. Brahe aj.Kepler. Kráter (76 km).

Heinrich – Vladimír Heinrich, 1884-1965. Československý astronom profesor astronomie Univerzity Karlovy. Kráter byl do roku 1979 označen jako Timocharis A (7,4 km/1420m).

Littrow – Josef Johann Littrow, 1781-1840. Český astronom nar. V Horšovském Týnu. Kráter v blízkosti místa přistání Apolla 17, zatopený kráter, val na jihu přerušený (31 km).

Oppolzer – Theodor E. von Oppolzer, 1841-1886. Rakouský astronom, rodák z Prahy. Troska kráteru (43 km) a trhlina Rima Oppolzer dlouhá 110 km.

Palisa Johann Palisa, 1848-1925. Rakouský astronom, objevitel 127 planetek, nar. V Opavě. Kráter (33 km), porušený val, otevřený na Jihozápad.

Rheita – Antonín Maria Schyrleus (Šírek) z Rheity, 1597-1660. Český optik, konstruktér Keplerova dalekohledu, hvězdář a autor mapy Měsíce. Kráter (70 km) na severním okraji Vallis Rheita, nejmohutnější kráterové údolí na přivrácené straně Měsíce dlouhé asi 500 km.

Weinek – Ladislav Weinek, 1848-1913. Rakouský stenograf, který působil na německé části Univerzity Karlovy a od roku 1883 se stal ředitelem pražské hvězdárny v Klementinu, autor atlasu Měsíce. Kráter (32 km/ 3370m).

Za zvláště dobrých librací by bylo možno pozorovat další 3 „české“ krátery, i když jsou na odvrácené straně Měsíce (librace nám umožňuje pozorovat ze Země 59 % měsíčního povrchu). Nejlépe z nich by měl být kráter Purkyně ale určení jeho polohy bude dost problematické pro množství podobných kráterů v jeho okolí. Nejméně pozorovatelny by měl naopak být kráter Mendel, u kterého, přes jeho velikost, by bylo možno pozorovat jen jeho val.

Heyrovský – Jaroslav Heyrovský, 1890-1967. Československý chemik. Kráter 16 km.

Mendel – Johan A. Mendel, 1822-1884. Moravský kněz, německé národnosti, zakladatel genetiky. Kráter 138 km.

Purkyně – Jan E. Purkyně, 1787-1869. Český přírodovědec, fyziolog. Kráter 48 km.

Na odvrácené straně Měsíce je 5 kráterů pojmenovaných po osobnostech které mají něco společného s naší republikou.

Bečvář – Antonín Bečvář, 1901-1965. Astronom, autor světově proslulých atlasů. Kráter 67 km.

Cori – Carla Theresa rozená Radnitz v Praze 1896-1957. Čechoameričanka, Nobelova cena za objevy v endokrinologii. Kráter 65 km. Po paní Cori je pojmenován i kráter na Venuši (56 km).

Marci – Jan Marek Marci z Kronlandu, 1596-1667. Přírodovědec a filozof. Kráter 25 km.

Nušl – František Nušl, 1867-1951. Profesor astronomie Univerzity Karlovy. Kráter 61 km.

Šafařík – Vojtěch Šafařík, 1829-1902. Chemik, astronom. Kráter 27 km.

Zdroj:

Antonín Rükl Atlas Měsíce

Josef Sadil Měsíc

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1334

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1276

120411belapop.jpg
160213littrow2pop.jpg
230912oppolzer3pop.jpg
250912heinrichpop.jpg
Andel100211pop.jpg
Freud160111pop.jpg
Palisa300412pop.jpg
RheitaBielaHagecius070211pop.jpg
Weinek150513pop.jpg
170613cmayerpopz.jpg

Autor: Josef Baranka | pondělí 23.12.2013 7:52 | karma článku: 10.62 | přečteno: 891x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 121 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 813
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...