Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. května 2022 Vilém

Putování po Měsíci se snímky Milana Kuhejdy – Záhady druhá část

6. 02. 2014 7:00:59
V dnešním díle putování po Měsíci se pomocí nádherných snímků Milana Kuhejdy poohlédneme po dalších záhadných oblastech našeho souputníka.Dovolim si citovat pana Blažka z Astropisu: "Nejen tyto nádherné snimky, ale i další krásy noční oblohy jistě stojí za to, abychom alespoň čas od času opustili křeslo před televizní obrazovkou a s pokorou pohlédnout na hvězdnou oblohu."

V dnešním pokračování se podíváme na dvě "záhady" a podíváme se na pár pěkných a zajímavých oblastí na Měsíci.

Další je tak případ Mädlerova čtverce, je to čtvercová struktura vedle kráteru Fontenelle (Mapa 3, poloha 63,4 N, 18,9 W) na okraji Mare Frigoris , která byla popisována a do map zakreslována (Mädler, Beer, Neison) do konce 19 století. Včetně struktury uvnitř čtverce. Čtverec byl považován za kandidáta na zbytek trosek města obyvatel Měsíce. V roce 1950 oznámil J. J. Bartlett, že Mädlerův čtverec dále neexistuje a že v této krajině Měsíce patrně došlo k dosti rozsáhlé změně, která byla příčinou "zničení" tohoto pověstného útvaru. Řešení tohoto problému se ujal záhy na to P. Moore, kterému se podařilo dokázat, že tu k žádné změně nedošlo a že Madler si umělý vzhled tohoto útvaru sám nevědomky vytvořil a Neison Mädlerův čtverec roku 1876 převzal do své mapy. Dokazoval to neomylně Draperův snímek Měsíce z roku 1863, tedy pořízený 13 let před Neisonovou mapou, na němž není Mädlerův čtverec rovněž vidět. Někteří pozorovatelé ale poukazovali na to, že se mohla krajina změnit už v dobách Mädlerových. Do celého tohoto problému vnesl světlo až další nález v pozůstalosti H. Schrötera když byla nalezena dosud neznámá kresba této krajiny pořízená již roku 1809, která ukazuje "čtverec" přesně v jeho dnešní podobě, v podobě neurčitého útvaru pohoří Bartlett , které je tam dnes zakreslováno. Je zřejmé, že Madler podlehl při pozorování této krajiny optickému klamu vyvolanému hrou stínu a zakreslil v ni domněle pravidelný útvar, jehož existence se potom tradovala přes Neisona a další autory až do moderní doby.

FONTENELLE.jpg
fontenellex.jpg

Dnes jsem chtěl popsat změnu vzhledu kráteru Line ale Milan Kuhejda jej zatím na snímcích nezachytil, tak snad až v příštím díle.Alespoň si řekneme o další zajímavé oblasti - Reiner Gamma (Mapa 28, poloha 8 n, 59 W). Jeden z nejpodivnějších útvarů na přivrácené straně, naleznete jej u západního okraje rozsáhlého Oceánu bouří (Oceanus Procellarum), blízko výrazného kráteru Reiner s průměrem třicet kilometrů. Je to malá světlá skvrna na povrchu moře a ani detailní snímky z Lunar Orbiterů neukázaly ani náznak reliéfu. Viditelná je malým dalekohledem, i když bližší detaily její struktury lze rozeznat až v dalekohledech o průměru nad patnáct entimetrů. Reiner Gamma není jediným útvarem svého druhu. Na Měsíci má mnoho příbuzných, avšak všechny jsou pro nás skryty na odvrácené straně např. v Mare Marginis, Mare Ingenii nebo v kráteru Gerasimovich.

REINERGAMMA.jpg

Další zajímavá a nádherná místa na Měsíci

Sinus Iridum (Záliv duhy, mapa v Rüklově Atlasu Měsíce č. 10, poloha 45 N, 32 W). Riccioli takto pojmenoval pozůstatek valové roviny o průměru 260 km. Zachoval se její severní a západní val pohoří Montes Jura přerušeném kráterem Bianchini o průměru 38 km. Val je zakončen „mysy“ Promontorium Laplace a Promontorium Heraclides Vnitřek zálivu je zalit mořským materiálem, je na něm několik mořských hřbetů a několik kráterů.

SINUSIRIDUMzv.jpg

Kráter Theophilus (Mapy 46 a 47, poloha 11.4 S, 26,4E) Svatý Theophilus, zemřel roku 412. Alexandrijský biskup. Jedno z nejvýraznějších kruhových pohoří, s terasovitým valem o průměru 100 km, hloubka 4400 m , výška hřebene valu nad okolním terénem je 1200 m. Centralníčleněný horský masív, vysoký 1400 m.Theophilus je mladší než sousední Cyrillus, jehož val narušuje.

THEOPHILUSCYRILUSCARHARINA.jpg

Rima Ariadaeus (Mapa 34, poloha 7 N, 13 E) Filippos Arrhidaios, zemřel 317 př. N. l. Makedonský král jehož jménem byl nazván babylonský seznam zatmění. Brázda dlouhá 220 km, je mělkým údolím s plochým dnem a je široké 3 – 5 km. Údolí je na mnoha místech přerušeno mořskými hřbety. Na západním konci se odděluje od brázdy Rima A. Úzká brázda jež se napojuje na východní část brázdy Rima Hyginus. V dobé kolem terminátoru je Rima A viditelná i v menších dalekohledech.

RIMAARIADAEUS.jpg

Rupes Recta (Mapa 54, poloha 22 S, 7 W). Přímý zlom (dříve též Straight Wall, Přímá stěna, Val Beta) snadno pozorovatelná i menšími dalekohledy. Délka zlomu 110 km, výška 240 – 300 m o šířce 2,5 km. Není to tedy strmý sráz ale mírný svah se sklonem asi 7°.

rupe.jpg

Mons Pico a Montes Teneriffe (Mapa 11, poloha M. Pico 46 N, 9 W a M. Teneriffe 48N, 13W). Mons Pico je izolovaný horský masív o základně 15 x25 km a výšce 2400 m . Vrcholky Montes Teneriffe vystupují do stejné výše nad Mare Imbrium (Moře dešťů) délka pohoří je 110 km. V sousedství je řada výrazných horských hřbetů.

Platoaokoli.jpg

Kráter Bullialdus (Mapa 53, poloha 20,7 S, 22,2 W). Ismael Boulliau 1605 – 1694. Francouzský astronom. Od kráteru o průměru 61 km a Hloubce 3510 m vybíhá hodně mělké údolí, které je „přemostěno“ plochým, 10 km širokým valem. Je to jedna z měsíčních kuriozit.

Kráter Cassini (Mapa 12, poloha 40,2 N, 4,6 S) Podle Rüklova Atlasu Měsíce má kráter pojmenování po 2 astronomech, otec a syn. - 1. Giovanni D. Cassini 1677 – 1712. Francouzský astronom, objevil 4 měsíčky Saturnu a tzv. „Cassiniho dělení“ v prstenci Saturnu. 2. Syn Domenica Cassiniho Jacques J. Cassini 1677 – 1756,po smrti svého otce převzal po svém otci místo ředitele observatoře v Paříži. Zatopený kráter o průměru 57 km a hloubce 1240 m.

Kráter Anaximenes (Mapa 3, poloha 72,5 N, 44,5 W). Anaximenes 586 – 528 př. n. l. Řecký filozof z Mílétu. Kráter o průměru 80 km a kráter Philolaus (poloha 72,1 N, 32,4 W) Filozof, konec 5 století př. n. l. Kráter o průměru 71 km.

Kráter Julius Caesar (Mapa 34, poloha 9,0 N, 15,4 E) Gaius I. Caesar 100 – 44 př. n. l. Římský státník, vzpomenutý Ricciolim pro reformu kalendáře. Zatopený kráter s širokým valem a tmavým dnem.

Opět krásné zákoutí se dvěma krátery. Kráter Pallas (Mapa 33, poloha 5,5 N, 11,6 W). Peter S. Pallas 1741 – 1811. Německý přírodovědec a cestovatel. Kráter o průměru 550 km a hloubce 1260 m. Kráter Murchison (poloha 5,1 N, 0,1 W) Roderick I. Murchison 1792 – 1871. Původem ze Skotska. Voják a geolog. Kráter o průměru 58 km s porušeným valem.

Kráter Pythagoras (Mapa 2, poloha 63,5 N, 62,8 W). Pýthagorás, asi 580 – 500 př. n. l. Zakladatel řecké filozofické a vědecké školy.Výrazný kráter o průměru 130 km, vyniká nad okolí vysokým terasovým valem a středovou horou.

Kráter Regiomontanus ((Mapa 55, poloha 228,4 S, 1,0 W). Johannes Müller, 1436 – 1476. Německý astronom. Nepravidelná valová rovina o rozměrech 126 x 110 km a hloubce 1730 m. Středová hora s kráterem A o průměru 5,6 km a hloubce 1200 m.

REGIOMONTANUSWERNERALIACENSIS.jpg

Dvojice kráterů Ritter a Sabine (Mapa 35). Ritter (poloha 2,0 N, 19,2 E). Nese jméno po dvou vědcích. -1. Karl Ritter, 1779 – 1859. Německý geograf a 2. August Ritter 1826 – 1908. Německý astrofyzik. Kráter s nerovným dnem o průměru 31 km. Kráter Sabine (poloha 1,4 N, 20,1 E) Edward Sabine, 1788 – 1883. Astronom irského původu. Kráter o průměru 30 km. Nedaleko od této dvojice přístála výprava Apollo 11.

SABINERITTER.jpg

Zdroj:

J. Sadil Cíl Měsíci

A. Rükl Atlas Měsíce

Stránka s mapou Měsíce ze sondy LRO, hodně velké podrobnosti: http://wms.lroc.asu.edu/lroc#

http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1018:co-se-skryva-na-msici&catid=58:ufo&Itemid=82

http://www.aquarius.estranky.cz/clanky/zahady-mesice.html

BULLIALDUS.jpg
CASSINI.jpg
JULIUSCAESAR.jpg
MURCHISONPALLAS.jpg
PYTHAGORAS.jpg

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Josef Baranka | čtvrtek 6.2.2014 7:00 | karma článku: 15.38 | přečteno: 860x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Sluneční zatmění na Marsu

Zatmění pozorované na Rudé planetě. Tentokrát v lepším rozlišení a v barvě a dokonce v podobě videa. Čím se liší zatmění na Zemi a na Marsu? (délka blogu 5 min.)

26.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 222 | Diskuse

Zdenek Slanina

Jeden rok v životě Lva Davidoviče - z vězení Lubjanka(1938) až [skoro] do Stockholmu(1962)

V letech 1938/39 došlo k nepravděpodobnému utkání 2 (příštích) Nobelistů s mocným Josifem Vissarionovičem, které nadto skončilo nepravděpodobným výsledkem 2:0 - zvlášť když se bere v úvahu stupeň provinění přímo proti Stalinovi.

26.5.2022 v 6:46 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 449 |

Dana Tenzler

Z čeho se šije (nejen) oblečení - kenaf

Znáte vlákno kenaf? Pokud ne, možná o něm v budoucnosti ještě uslyšíte. Možná ho ale používáte už teď. (délka blogu ca. 5 min.)

23.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 367 | Diskuse

Dana Tenzler

Z čeho se šije oblečení - reflexní látky

Dnes bude řeč o speciálních látkách, které odrážejí světlo (někdy ovšem i teplo) jinak, než běžné textilie. Jak vzniká optický efekt na reflexním tkanině - a jak o ni pečovat? (délka blogu 3

19.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 191 | Diskuse

Sára Mašínová

Státověda aneb Jak daleko může sahat nepochopení této vědní disciplíny

Jde o relativně nový vědní obor, přesto by člověk čekal, že alespoň tvůrci nebo zakladatelé této vědní disciplíny vědí, o čem je. Přestože existuje celá řada učebnic o státovědě, jsou povětšinou plné omáčky.

18.5.2022 v 17:23 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 788
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.

Najdete na iDNES.cz