Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. května 2022 Vilém

Putování po Měsíci- Tentokrát po krásách Měsíce

24. 04. 2014 9:59:06
V dnešním díle putování se půjdeme poohlédnout po krásných oblastech Měsíce. Abych dokázal, že jsou lidé, kteří dokážou pořizovat nádherné snímky, vzal jsem si na pomoc pár snímků pana Milana Kuhejdy, který fotí přes dalekohled Newton 254/1200.
Záliv duhy
Záliv duhyJosef Baranka

Kráter Eratosthenes (Mapa v Rüklově Atlasu Měsíce č. 22, poloha 14,5 N, 11,3 W) Eratosthenes, asi 275 – 195 př. n. l. Řecký matematik, geograf a astronom. Velice výrazný kráter s mohutnými terasovými valy a středovými horami, průměr 58 km a hloubka 3570 m. Leží vedle krásného nejmohutnějšího pohoří Montes Apenninus – Apeniny, které pojmenoval Hevélius. Na sever strmě spadá do Mare Imbrium a na jih k Mare Vaporum je mírnější. Výška pohoří dosahuje místy 5000 m a délka pohoří je 600 km.

110511xxxpop.jpg

Fotogenická dvojice kráterů Hercules (Mapa č. 14, poloha 46,7 N, 39,1 E). Herakles, hrdina řecké mytologie a Atlas (Mapa č. 15, poloha 46,7 N, 44,4 E). Atlas podle řecké mytologie jeden z Titánů. Malá zajímavost, Ricciolli soudil, že Hercules byl astronom žijící kolem roku 1560 př. n. l. a Atlas byl marocký král, astronom žijící kolem roku 1580 př. n. l. Hercules je význačný kráter, tmavé skvrny na jeho dně, kráter je o průměru 69 km. Atlas, výrazný kráter o průměru 87 km na dně soustava brázd Rimae Atlas. Doopravdy nádherná a snadno patrná dvojice kráterů. Když pozoruji Měsíc kkolem pátého dne po novu a pořizuji video, tak této dvojice využívám pro zaostření webkamery.

150213orpop.jpg

Kráter Kepler (Mapa č. 30, poloha 8,1 N, 38,0 W) Johannes Kepler, 1571 – 1630. Německý astronom. Velice výrazný kráter (32 km / 2750 m) s nerovným dnem, centrum jasných paprsků. Krásný, mladý (stáří prozrazuje přítomnost jasných paprsků) kráter. Když terminátor je nad touto oblastí, tak jej při pozorování nikdy neopomenu. Jasné paprsky zase umožňují jeho pozorování kolem úplňku.

Keplerz160111pop.jpg

Kráter Manilius (Mapa č. 23 a 34, poloha 14.5 N, 99,1 E) Manilius, 1 století př. n. l. Římský básník. Velmi výrazný kráter, terasy a středové hory (39 km / 3050 m). Leží v krásné oblasti vedle nejmohutnějšího pohoří měsíčních Apenin. Vždy mně ale více zaujme nádherná oblast ležící pod kráterem Manilius, mezi ním a kráterem Hyginus. Je to tmavší dnes již bezejmenná oblast horského charakteru kolem kráteru Hyginus W který tvoří jednu eho část. Dříve se pro jeden vrchol užíval název Schneckenberg (našel jsem i název "Snail Mountain"), pojmenoval jej J . N . Krieger kolem roku 1800 a byl také zahrnut do nomenklatury IAU v roce 1935 než byl definitivně zamítnut v roce 1961.

M23a34maniliusz070414pop.jpg

Montes Riphaeus (Mapa 41 a 42, poloha 7 S, 28 W) Starý název pro pohoří Ural. Délka 150 km. Pan Sadil ve své knize Měsíc, větší a přímou část tohoto pohoří nazývá Riphaeus (nejvyšší vrcholek 480 m) a menší trojúhelníkovou část směřující šikmo nahoru a doleva jako Ural (nejvyšší vrcholek 550 m). Samo pohoří se ještě dělilo na tyto části: Riphaeus Boreus , Riphaeus medius , Riphaeus Major a Minor Riphaeus . Tyto názvy byly zamítnuty IAU v roce 1960, včetně názvu Ural pro onu trojúhelníkovou oblast.

Riphateus.jpg

Kráter Julius Caesar (Mapa 34, poloha 9,0 N, 15,4 E) Gaius Julius Caesar, 100 – 44 př. n. l. Římský státník. Lávou zatopený kráter s temným dnem, široký val má nízké, nepravidelné, a silně opotřebované stěny. Nachází se na západě Mare Trranquillitatis přímo jihovýchodně od kráteru Manilius na Mare Vaporum. Na východě je zaoblený (průměr 90 km). Snímky kráteru Julius Caesar předkládám ve 2 provedeních. První snímek z 6. 4. 2014 je pořízen při východu Slunce nad J. Caesarem a druhý z 22. 3. 2014 je pořízen při západu Slunce nad kráterem.

JCaesarz060414pop.jpg
JCaesarz220314pop.jpg
juliuscaesarpop.jpg

Kráter Colombo (Mapa 59, poloha 15,1 S, 45,8 E). Kryštof Kolumbus, 1451 – 1506. Španělský mořeplavec Italského původu. Výrazný kráter (průměr 76 km) jehož val dosahuje výšky 8000 metrů. Kráter se nachází na vysočině oddělující Mare Foecunditatis a Mare Nectaris, jižně od kráteru Goclenius a severozápadně od Cooka. Okraj je hodně rozrušený. V centrální části několik vrcholků.

COLOMBOpop.jpg

Kráter Prinz (Mapa 19, poloha 25,5 N, 44,1 W) Wilhelm Prinz, 1857-1910. Německý astronom selénograf. Troska zatopeného kráteru, (47 km / 1010 m) Některé hory na jeho valu jsou už brány jako součást Montes Harbinger (Mapa 19, poloha 27 N, 41 W) Pohoří zvěstování (anglicky harbinger je posel nebo zvěstovatel, když se toto pohoří ukáže ve vycházejícím Slunci zvěstuje svítání nad kráterem Aristarchus). Je to vlastně skupina izolovaných vrcholků severovýchodně od zbytků zatopeného kráteru Prinz v západní části Mare Imbrium. Leží na ploše o průměru přibližně 90 km. Dnešní putování nás zavedlo asi k nejhezčí oblasti Měsíce a tou je právě kráter Aristarchus a jeho okolí, které je na dohled od kráteru Prinz.

PRINZMONTESHARBINGERpop.jpg
prinz120314pop.jpg

Kráter Aristarchus (Mapa 18, poloha 23,7 N, 47,4 W) Aristarchos ze Samu, asi 310 – 230 př. n. l. Řecký astronom. Aristarchus je impaktní, velice jasný kráter (viditelný i na noční straně v popelavém světle) nacházející se na pevninském výběžku uprostřed měsíčního moře Oceanus Procellarum. Jeho stáří se odhaduje na 450 milionů let. Má průměr 40 km a je hluboký 3,7 km. Nachází se na plošině Aristarchus na západním okraji Mare Imbrium. Plošina má kosočtvercový tvar s rozměry 170 km x 200 km. V dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina Zvedá se asi 2 km nad okolí a svažuje se na severozápad. V jeho blízkosti, nalevo od něj se nachází lávou zatopený kráter Herodotus, od něhož se vine měsíční údolí Vallis Schröteri.

valisschroterpop.jpg
AristarchusPrinzz160111kpop.jpg

Zdroj:

P. Gabzdyl Měsíc

J. Sadil Cíl Měsíc

A. Rükl Atlas Měsíce

http://www.lpod.org/archive/archive/2004/04/LPOD-2004-04-08.htm

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Josef Baranka | čtvrtek 24.4.2014 9:59 | karma článku: 10.53 | přečteno: 638x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Sluneční zatmění na Marsu

Zatmění pozorované na Rudé planetě. Tentokrát v lepším rozlišení a v barvě a dokonce v podobě videa. Čím se liší zatmění na Zemi a na Marsu? (délka blogu 5 min.)

26.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 223 | Diskuse

Zdenek Slanina

Jeden rok v životě Lva Davidoviče - z vězení Lubjanka(1938) až [skoro] do Stockholmu(1962)

V letech 1938/39 došlo k nepravděpodobnému utkání 2 (příštích) Nobelistů s mocným Josifem Vissarionovičem, které nadto skončilo nepravděpodobným výsledkem 2:0 - zvlášť když se bere v úvahu stupeň provinění přímo proti Stalinovi.

26.5.2022 v 6:46 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 449 |

Dana Tenzler

Z čeho se šije (nejen) oblečení - kenaf

Znáte vlákno kenaf? Pokud ne, možná o něm v budoucnosti ještě uslyšíte. Možná ho ale používáte už teď. (délka blogu ca. 5 min.)

23.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 367 | Diskuse

Dana Tenzler

Z čeho se šije oblečení - reflexní látky

Dnes bude řeč o speciálních látkách, které odrážejí světlo (někdy ovšem i teplo) jinak, než běžné textilie. Jak vzniká optický efekt na reflexním tkanině - a jak o ni pečovat? (délka blogu 3

19.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 191 | Diskuse

Sára Mašínová

Státověda aneb Jak daleko může sahat nepochopení této vědní disciplíny

Jde o relativně nový vědní obor, přesto by člověk čekal, že alespoň tvůrci nebo zakladatelé této vědní disciplíny vědí, o čem je. Přestože existuje celá řada učebnic o státovědě, jsou povětšinou plné omáčky.

18.5.2022 v 17:23 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 788
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.

Najdete na iDNES.cz