Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 27. května 2022 Valdemar

Průvodce po měsíčním povrchu – 5,64 Měsíčního dne

1. 07. 2014 10:30:00
Snímky z videí pořízených Newtonem 114/900 a webkamerou dne 4. 5. 2014 v čase 21:14 - 21:54 hod. Měsíc je tak ve stáří 5,64 dne. Selenografická poloha terminátoru je nyní + 22,8 °.
Měsíc ze dne 28.3.2012
Měsíc ze dne 28.3.2012Josef Baranka

Původně to měl být článek o 6 dnu ale když jsem prohlížel archív, tak jsem zjístil, že použitelnější snímky jsou až z května tohoto roku. Bohužel, Měsíc byl 4.5 ve stáří 5, 64 dne a o den později ve stáří 6, 66 dne. Sice to znamená o díl navíc ale na druhou stranu, krátery 6 dne uvidíte všechny. Nyní k vlastnímu povrchu Měsíce.

V jižní části měsíčního srpku, pomaličku dorůstajícího velikosti první čtvrti, nacházíme trojici kráterů Nearch, Hommel a Pitiscus. Kráter Nearch (průměr 76 km). Nearchos, kolem roku 325 př. n. l. Řecký vojevůdce, přítel Alexandra Velikého. Větší kráter Hommel (125 km), tvoří spolu s menšími krátery charakteristickou skupinu. Johann Hommel, 1518 – 1563. Německý matematik a astronom, učitel T. Braha. Stěny kráteru dosahují výšky 2800 m. Jeho vnější stěna je narušena řadou menších kráterů, když největší jsou Hommel C (53 km) překrývající západní okraj a Hommel A (51 km) jeho severní okraj. Valu kráteru se dotýkají Hommel H (43 km) na severozápadě, Hommel B (33 km)na východě, a Hommel P (34 km) je přimknutý k jižní části valu. Pitiscus je význačný kráter s poměrně rovným dnem, který má dnes dno ve stínu a tak si narušení dna dvojicí kráterů A (10 km) a E (21 km)všimneme až další den. Jinak ke kráteru Pitiscus (82 km). Bartholomäus Pitiscus, 1561 – 1613. Německý teolog a matematik. Nad valovou rovinou Janssen zmíněnou v minulém dílu si můžeme všímnout značně erodovaného kráteru Brenner (97 km). Leo Brenner, 1855 – 1928. Srbský astronom - amatér, vlastním jménem Spiridon Gopčević, pozorovatel Měsíce a planet.040514x001pop.jpg

Pomalu se dostáváme k ze tmy vykukujícímu „pohoří Altai". Na cestě mineme menší kráter Wöhler (27 km/2050 m). Friedrich Wöhler, 1800 – 1882. Německý chemik. Objevil berylium a yttrium. Dále o něco větší kráter Stiborius (44 km/3720 m). Andreas Stoberl, 1465 – 1515. Rakouský filozof, teolog a astronom. Nyní se dostaneme k velice výraznému kráteru s centrálním horským masívem, kráteru Piccolomini (88 km). Alessandro Piccolomini, 1506 – 1578. Italský arcibiskup a astronom. Autor hvězdných map, na nichž poprvé označoval hvězdy písmeny latinské abecedy, později se však ujala Bayerova řecká písmena. U jeho západního okraje právě začíná Rupes Altai. Toto měsíční pohoří, které se pomalu prodírá ze tmy je vlastně obrovský zlom (délka 480 km, pojmenovaní od Mädlera), podle něhož krajina nacházející se na severozápad odtud poklesla asi o 2000 níže a tím povstal gigantický schod, vyhlížející při pohledu z povrchu Měsíce jako nesmírně vysoká a téměř kolmá stěna. Nejvyšší vrcholky Rupes Altai se vypínají do výše asi 4045 m.040514x002pop.jpg

Vedle valové roviny Fracastorius (124 km) zmíněném již v minulém díle a který si dnes prohlédneme i s dnes již osvětleným dnem přecházející do Mare Nectaris (Moře nektaru), se nachází poněkud menší kráter s valem na východě přerušeným, kráter Beaumont (53 km). Léonce Élie de Beaumont, 1798 – 1874. Francouzský geolog, který rozvinul Buchovu teorii o vzniku pohoří a ukázal, jak určovat relativní stáří vrstev. Na severním okraji Mare Nectaris vychází pravidelný kráter Mädler (28 km/2670 m). Johann H. von Mädler, 1794 – 1874. Německý scénograf, autor knihy Der Mond s mapou Měsíce. Východní val kráteru Mädler je vysoký 1860 m a západní jen 985 m. Na východ směrem k terminátoru vychází jeden z nejhezčích kráterů, kráter Theophilus ale o něm pohovořím až v příštím díle kdy vyjde ze stínu celá trojice, kromě kráteru Theophilos i krátery Cyrillus a Catharina. Nad kráterem Mädler vyšla dvojice kráterů Isidorus a Capella. Isidorus (42 km/1580 m). Isidor Sevillský, asi 560 – 636 n. l. Biskup v Seville, který se okrajově zabýval i astronomií. Kráter Capella (49 km). Martianus Capella, 5 stol. n. l. Kartaginský právník. Koperník se odvolával na jeho popis teorie, že Merkur a Venuše obíhají kolem Slunce a Slunce s ostatními planetami kolem Země. Přes kráter prochází dobře patrné údolí Vallis Capella dlouhé asi 110 km.040514x003pop.jpg
040514x004pop.jpg
040514x005pop.jpg

Nyní se při svém poznávání Měsíce dostáváme na severní polokouli na vycházejícím Mare Tranquillitatis (Moře klidu) popsané v minulém díle. Viditelná plocha Moře klidu se dnes zvětšila. Bohužel, na jeho dnes viditelné části se nachází jen menší krátery. Je to třeba kráter Maskelyne (24 km). Nevil Maskelyne, 1732 – 1811. Angličan, pátý královský astronom. Dále zatopený kráter s zachovanou částí valu Aryabhata (Maskelyne E, 22 km). Aryabhata 476 – 550 n. l. Indický astronom a matematik. Vedle kráteru Cauchy (zmíněném již v minulém díle) směrem k terminátoru leží kruhový kráter Sinas (12,4 km/2260 m). Simon Sinas, 1810 – 1876. Řecký podnikatel a mecenáš astronomů.040514x006pop.jpg

Asi o 150 km severněji je kráter Lucián (dříve Maraldi B, 7 km/1490 m). Lúkiános ze Samosaty, 120 – 180 n. l. Řecký literát. Na východ od něj se rozkládá malá osamělá hora o základně 8 km Mons Esam. Hora je pojmenována podle arabského mužského jména. Zajímavé je snad jen to, že mně nepodařilo zjístit jak je hora vlastně vysoká a dále to, že ač pan Rükl ji ve svém Atlasu Měsíce, v mapové části zobrazuje tak v doprovodném textu o Mons Esam nepíše. O 100 km na severozápad právě vychází zatopený kráter Vitruvius (30 km/1550 m). Marcus Vitruvius Pollio, 1 stol. př. n. l. Římský architekt, autor De Architectura. Pojednává i o astronomii. Vedle něj leží kráter s plochým dnem, kráter Gardner (dříve Vitruvius A, 18,4 km/3000 m). Irvine Clifton Gardner , 1889 – 1972. Americký fyzik. Nad kráterem Gardner leží zatopený kráter s velice tmavým dnem a opotřebovaným valem, který vypadá spíše jako řetězec horských vrcholů kráter Maraldi ((40 km). Giovani D. Maraldi, 1709 – 1788. Italský astronom, asistent Domenika Cassiniho. Nápadný horský masiv severovýchodně od zatopeného kráteru Maraldi na západním okraji Sinus Amoris je Mons Maraldi. Mons Maraldi je 1300 m vysoká hora na ploše o průměru asi 15 km. Ještě si povšimneme kráteru Römer, zmíněného v minuém díle, stejně tak jako oblast Montes Taurus.040514x007pop.jpg

Od kráteru Römer se dostaneme k právě vycházející trojici kráterů Chacornac, Posidonius a Daniell. Kráter s rozrušeným valem Chacornac (51 km/1450 m). Jean Chacornac, 1823 – 1873. Francouzský astronom, objevitel 6 planetek. Dále význačná valová rovna Posidonius (95 km/2300 m). Poseidónios, 135 – 51 př. n. l. Řecký filozof, geograf a astronom. Nakonec oválný kráter Daniell (30x23 km/2070 m). John Frederik Daniell, 1790 – 1845. Anglický fyzik a meteorolog, vynálezce hygrometru. Tato trojice Je na pomezí Mare Serenitatis, které začne vycházet další den a Lacus Somniorum , zmíněné již v minulém dílu. V jižní části Lacus Somniorum se nachází rozpadlý, zatopený kráter Hall (39 km/1140 m) Asaph Hall, 1829 – 1907. Americký astronom, objevitel měsíců Marsu.040514x008pop.jpg

Mezi Jezerem snů a kráterem Hercules, zmíněn v minulém díle a dnes si jej i s kráterem Atlas můžeme prohlédnout, leží menší kráter Grove (28 km). Sir William Robert Grove, 1811 – 1896. Anglický právník, který vykonal mnohé cenné práce. Nad ním leží rozpadlý kráter Williams (36 km). Arthur Stanley Williams, 1861 – 1938. Anglický právník, pilný pozorovatel planet, zejména Jupitera. Nad krátery Grove a Williams pomaličku vychází nádherná oblast Jezera smrti (dnes sem jí na snímcích ani neoznačil) s kráterem Bürg. Ta si doopravdy zaslouží věnovat se jí až další den, kdy bude krásně osvětlena. Místo ní se můžeme podívat na protáhlé Mare Frigoris (Moře chladu, chcete-li mrazu, pojmenování od Riccioliho) v severní polární oblasti. Plocha 436000 km², je tak srovnatelná s plochou Černého moře na Zemi.040514x009pop.jpg

Dostáváme se tak k severnímu pólu, kde můžeme spatřit trosky valové roviny, kráter Gärtner (102 km). Christian Gärtner, asi 1750 – 1813. Německý mineralog a geolog. Nad Kráterem Gärtner leží výrazný kráter Democritus (39 km). Démokritos, asi 460 – 370 př.n.l. Řecký filozof. Ještě blíže k severu leží kráter Arnold (95 km). Christoph Arnold, 1650 – 1695. Německý astronom – amatér. Díky příznivé libraci se můžeme podívat na tři krátery pozorovatelné sice již od 3 dne, avšak dnes jsou vidět parádně. Kráter se zatopeným dnem Cusanus (63 km). Nikolaus von Kues, 1401 – 1464. Matematik, kardinál německého původu. Vystoupil proti geocentrickým názorům. Kráter Petermann (73 km). August Petermann, 1822 – 1878. Německý geograf. Poslední z nich Je kráter ze Země je špatně pozorovatelný, Nansen (122 km). Fridtjof Nansen, 1861 – 1930. Norský poární badatel.040514x010pop.jpg

Zdroj:

Antonín Rükl Atlas Měsíce

Josef Sadil Měsíc

280312.jpg

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Josef Baranka | úterý 1.7.2014 10:30 | karma článku: 9.52 | přečteno: 668x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Sluneční zatmění na Marsu

Zatmění pozorované na Rudé planetě. Tentokrát v lepším rozlišení a v barvě a dokonce v podobě videa. Čím se liší zatmění na Zemi a na Marsu? (délka blogu 5 min.)

26.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.19 | Přečteno: 222 | Diskuse

Zdenek Slanina

Jeden rok v životě Lva Davidoviče - z vězení Lubjanka(1938) až [skoro] do Stockholmu(1962)

V letech 1938/39 došlo k nepravděpodobnému utkání 2 (příštích) Nobelistů s mocným Josifem Vissarionovičem, které nadto skončilo nepravděpodobným výsledkem 2:0 - zvlášť když se bere v úvahu stupeň provinění přímo proti Stalinovi.

26.5.2022 v 6:46 | Karma článku: 25.77 | Přečteno: 449 |

Dana Tenzler

Z čeho se šije (nejen) oblečení - kenaf

Znáte vlákno kenaf? Pokud ne, možná o něm v budoucnosti ještě uslyšíte. Možná ho ale používáte už teď. (délka blogu ca. 5 min.)

23.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 17.90 | Přečteno: 367 | Diskuse

Dana Tenzler

Z čeho se šije oblečení - reflexní látky

Dnes bude řeč o speciálních látkách, které odrážejí světlo (někdy ovšem i teplo) jinak, než běžné textilie. Jak vzniká optický efekt na reflexním tkanině - a jak o ni pečovat? (délka blogu 3

19.5.2022 v 8:00 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 191 | Diskuse

Sára Mašínová

Státověda aneb Jak daleko může sahat nepochopení této vědní disciplíny

Jde o relativně nový vědní obor, přesto by člověk čekal, že alespoň tvůrci nebo zakladatelé této vědní disciplíny vědí, o čem je. Přestože existuje celá řada učebnic o státovědě, jsou povětšinou plné omáčky.

18.5.2022 v 17:23 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 788
Fotím rád Měsic, oblohu a město Znojmo.

Najdete na iDNES.cz